Morálně prohnilý stav naší společnosti, respektive jisté části z tzv. horních deseti tisíc, ovlivňujících současnou politiku, charakterizuje řada kauz. Mezi ně počítáme kupříkladu pomalu již legendární „dozimetr“, či provalivší se velkopodvody v motolské nemocnici. O nic méně závažný je i letitý, ale pořád aktuální problém zvaný zámek Štiřín a jeho privatizace, či prodej, chcete-li. Týdeník Naše pravda před nedávnem otiskl ve zkrácené verzi Otevřený dopis ministru financí ČR Stanjurovi od dlouholetého bývalého ředitele tohoto státního zámku a celého přilehlého areálu, včetně golfového hřiště Václava Hrubého. Tento muž svého času věnoval rozkvětu tohoto objektu veškeré své možné síly (též bez nadsázky zdraví, nervy i svůj osobní a rodinný život). Protože jeho osud mu stále leží na srdci, nepřestává za zachování dnes chátrajícího objektu v původní podobě bojovat.
Rodinné stříbro
Zkraje je třeba připomenout, o co se vlastně hraje. Barokní zámek Štiřín se nachází v romantickém kraji, obklopen několika rybníky. Vzdálen je 25 km jihovýchodně od centra Prahy, velmi dobře dostupný po dálnici D1 a Pražském okruhu R1. Rozsáhlý areál nabízel široké spektrum konferenčních a hotelových služeb s možností sportovního a kulturního vyžití, stejně jako relaxace a odpočinku. Jedná se o velmi příhodné místo pro konání nejrůznějších zasedání, včetně mezinárodních na vysoké úrovni, konferencí, sympozií a seminářů či prezentací a dalších akcí, místo s neopakovatelným prostředím, s historickým geniem loci a s dokonalým zázemím a službami.
Celková ubytovací kapacita zařízení je 63 pokojů se 125 lůžky, včetně prezidentského apartmá, ve standardu čtyřhvězdičkového hotelu. Zámek Štiřín nabízel v době svého rozkvětu bankety, rauty i recepce v historických prostorách, též restauraci v unikátním Domě Atis, kde šlo též využít zahrádku s možností grilování, barbecue a nejrůznějších zahradních slavností. Hostům též bylo k dispozici relaxačním centrum s posilovnou, saunou, vířivými vanami, biosoláriem i masážním a kosmetickým centrem.
Zapomenout nelze na zámeckou kapli, kde se mj. kupříkladu tradičně pořádaly vánoční koncerty klasické hudby v rámci koncertního cyklu Sukův hudební Štiřín. Unikátní prostředí pro relaxaci bylo umocněno obnoveným a na vysoké úrovni udržovaným 40ha parkem a arboretem s více než 500 druhy vzácných dřevin a největší sbírkou rododendronů v Evropě (1 270 keřů ve 120 odrůdách). Park byl udržován ve spolupráci s Botanickým ústavem AV ČR Průhonice a Výzkumným ústavem okrasného zahradnictví v Průhonicích a byl do odchodu Václava Hrubého z funkce ředitele považován znalci za jeden z nejlépe revitalizovaných parků České republiky.
Do parku je citlivě zakomponované devítijamkové golfové hřiště, vybavené potřebným hráčským zázemím.
Píše se rok 2023
Státní zámek Štiřín je tedy od ledna onoho roku uzavřen. Ministerstvo zahraničních věci ČR už nechce dotovat provoz zařízení, které považuje za nepotřebné a nerentabilní, a to i přes nezpochybnitelná hospodářská fakta a řeč čísel za minulá desetiletí, kdy byla činnost areálu zisková. I zakonzervovaný areál je však nadále zatěžován náklady cca 17 miliónů ročně. Státní peníze nemalé výše nejdou jen na minimální údržbu, ale i na právní služby, jak začíná psát na Seznamu novinář Jiří Pšenička, celý vývoj sledující.
Zkraje roku 2020 byl ze své ředitelské funkce Václav Hrubý odvolán. Nahrazen byl nově pověřeným ředitelem Petrem Veselým, který si však v nové funkci dlouho nepobyl. Vraťme se však k Hrubému. Ten přišel poprvé na zámek Štiřín v roce 1977 v roli restaurátora, nakonec tam pracoval na rozkvětu svěřeného mu objektu přes čtyřicet let. Ministerstvu zahraničí nestačilo, že Hrubého o dosavadní místo připravilo. Ale navíc, aby zabránilo jeho případným protestům a snahám v médiích vysvětlovat pravé záměry ministerstva, a to privatizaci a prodej zámeckého objektu do soukromých rukou, prostřednictvím advokátní kanceláře Jana Olejníčka Václava Hrubého účelově žalovalo.
A investigativní žurnalista Pšenička se snažil o objektivní zpravodajství, viz titulky několika jeho článků z mnoha:
Desítky žalob na bývalého ředitele zámku Štiřín. Je to zločin, říká šéf odborů o dění ve státním zámku Štiřín. Na exšéfa vládního zámku podali 21 žalob, vše prohráli. Stálo to miliony, těží z toho advokát. Případem Štiřín se zabýval za účasti současného ministra Jana Lipavského, tehdy ještě členem Pirátů, i Kontrolní výbor Sněmovny, který tehdy přijal, lidově řečeno, nemastné, neslané stanovisko. To připomínáme proto, abychom podtrhli Lipavského roli v této kauze, kterou veřejnosti připomněl shora zmíněný dopis Hrubého ministru financí Zbyňku Stanjurovi. To byl zatím poslední Hrubého krok k nápravě věcí veřejných.
Tím předposledním byla v závěru loňského roku zorganizovaná petice Zastavme prodej zámku Štiřín , kterou podepsaly stovky obyvatel, nesouhlasících s řadou aukcí na prodej Štiřína. V souvislosti s peticí byly též odeslány dopisy ministru kultury Martinu Baxovi i vyjádření k postupu ÚZVSM při prodeji zámku, kde se v závěru konstatuje, že ve hře se s největší pravděpodobností jedná o účelový pokus o vyvedení a zcizení lukrativního a mimořádně hodnotného architektonického, umělecko-historického a urbanistického celku zámku Štiřín z majetku státu za účelem profitu některých zájemců, kteří se na tuto „obchodní“ transakci dlouhodobě připravují a nyní čekají na co nejvýhodnější podmínky. Nelze tedy vyloučit, že by se mohlo jednat o naplnění skutkové podstaty některého trestného jednání, spočívajícího v porušování zákonné povinnosti nakládat se státním majetkem s péčí řádného hospodáře.
Každý hlas pomůže
Petice je k dispozici zájemcům na webových stránkách „Inovace Republiky“. Z jejího textu vybíráme následující:
My, občané České republiky, na rozdíl od zodpovědných představitelů státu, vnímáme celý aukční prodej areálu zámku Štiřín jako akt špatného hospodaření s majetkem státu. Je zarážející, s jakým cynismem a lhostejností přistupují státní úředníci ke kulturní památce, do které stát investoval v průběhu několika desetiletí značné finanční prostředky.
Areál zámku Štiřín, který byl na základě znaleckých posudků oceněn na hodnotu 3,3 miliardy korun, je nyní předmětem jakéhosi aukčního handlu, kterým se jeho cena zcela nesmyslně již poněkolikáté snižuje. O areálu zámku Štiřín, tedy o státním zámku, se v médiích hovoří jako o spotřebním zboží, který je dokonce předmětem vánoční slevy! Žádáme, aby státní instituce, které jsou zodpovědné za zachování kulturního dědictví, přehodnotily svůj postoj k areálu zámku Štiřín, který je od roku 1958 zapsán na seznamu kulturních památek ČR a byl až do svého uzavření ve vynikajícím stavu.
Pokračování příště rozhovorem s Václavem Hrubým
Ivan Černý
