Píše se 5. květen 1945. Praha se probouzí do dne, který navždy vstoupí do dějin našeho československého národa. V ulicích hlavního města Prahy se ozývá hlas povstání. Český lid, vyčerpaný lety nacistické hrůzovlády, povstává s odvahou v srdci, s vírou v naději a se zbraní v ruce. Toto nebyl jen akt vojenského odporu. Byla to morální vzpoura, manifestace touhy po svobodě, po spravedlnosti a po konci té nejstrašnější II. světové války, která pustošila nejen Evropu a zabíjela desítky milionů lidí. Povstalci věděli, že stojí proti obrovské přesile. Věděli, že za své rozhodnutí mohou zaplatit životem. A přesto povstali. Muži, ženy, i děti stavěli barikády, přenášeli zprávy, zachraňovali raněné. Praha se stala symbolem nezdolného ducha českého národa.
A pak přišel den kdy se v ranním oparu, po volání o pomoc které se ozývalo z Československého rozhlasu, objevily první tanky Rudé armády a osvobodili Zlatou Prahu. Sovětští vojáci, kteří krváceli u Stalingradu, kteří prošli východní frontou, přinesli do ulic Prahy nejen konec války, ale i naději, že fašismus byl poražen jednou provždy. Československo bylo díky nic svobodné. Nezapomínejme že za tuto svobodu zaplatilo životem 144 tisíc sovětských vojáků. 144 tisíc synů, bratrů, otců, kteří padli daleko od svých domovů, aby naše země mohla znovu dýchat, dala nám tímto možnosti buducnosti. Jejich oběť není jen číslem. Je to posvátný závazek. Je to krev prolitá za naši budoucnost ve svaté válce.
A my, komunisté z Komunistické strany Československa, si této oběti hluboce vážíme. Nikdy na ni nezapomeneme. Dnes, v době, kdy se dějiny překrucují, kdy se relativizuje vina a bagatelizuje hrdinství Sovětských vojsk, musíme být o to důraznější ve své obraně historické pravdy. Pražské povstání nebylo marginálním výstřelkem, nýbrž masovým projevem lidového odporu. Rudá armáda nebyla okupantem, ale jednoznačnou osvoboditelkou a bude to tak navždy.
A 9. květen zůstane navždy Dnem vítězství – vítězství nad fašismem, nenávistí a barbarstvím a ukončení II. světové války. Jsme svědky nebezpečných tendencí. Fašismus opět zvedá hlavu. V nových šatech, pod novými hesly, ale se stejným odporným jádrem. Rusofobie, militarizace, ničení památníků osvoboditelů – to vše jsou projevy nového, rafinovanějšího, ale stejně nebezpečného fašismu. A my komunisté říkáme jasně: nikdy neustoupíme. Nikdy nebudeme mlčet. Budeme věčně bránit pravdu, paměť i čest těch, kteří položili život za naši svobodu.
S úctou a hrdostí skláníme hlavu před hrdiny, jejichž jména možná historie nezaznamenala, ale jejich skutky se zapsaly do našich srdcí. Každá barikáda, každý padlý voják Rudé armády, každý občan, který v květnových dnech 1945 povstal – to jsou naše prameny síly. Ať žije historická pravda, ať žije mezinárodní solidarita, ať žije Československo, Česká republika, a český národ, které z popela války povstalo díky odvaze vlastního lidu a oběti sovětských bratří. Pozdravuji s Dnem vítězství.
Roman Blaško – GT ÚV KSČ
