Vážení soudruzi, vážené soudružky, vážení přátelé,
dovolte mi, abych Vám jménem odborového sdružení Čech, Moravy, Slezska a jménem svým poděkoval za pozvání na dnešní manifestaci a konferenci u příležitosti 80. výročí porážky hitlerovského fašismu. Zároveň mi dovolte tlumočit bratrské a soudružské pozdravy od našeho odborového sdružení od komunistů a levicově smýšlejících vlastenců z České republiky.
Když se 25. dubna 1945 setkali na Labi v Torgau vojáci americké a sovětské Rudé armády, prohlásili společně: „Přísaháme, že uděláme všechno pro to, abychom zabránili nové válce.“ Setkání na Labi se navždy stalo připomínaným symbolem míru a přátelství. Zcela jistě nikdo z nich nepřemýšlel o tom, že někdy v budoucnu bude svět znovu stát na prahu velkého válečného konfliktu celosvětových rozměrů, že fašistická ideologie bude získávat znovu na vrch v ředě zemí a zejména v Evropě. Tím spíše, že se povede zápas s fašismem na území bývalého Sovětského svazu.
Na památku těch, kteří se setkali v onen den na Labi u Torgau, všech miliónů vojáků, kteří se zasloužili o porážku fašizmu a nacismu, je třeba říci, že dnešní 80. výročí jejich vítězství a naší svobody má trpkou příchuť rostoucí řevnivosti imperialistických mocností o přerozdělení světa. Je prodchnuto snahami o obnovu vojenské a ekonomické hegemonie USA, již nad částí světa získaly právě po 2. Světové válce, snahami o dominantní postavení britského impéria, Evropské unie, zejména Francie a Spolkové republiky Německo. Proto spor těchto mocností s Ruskem je sporem a konfrontací kapitalistických, imperialistických mocností o přerozdělení vlivu v zemích bývalého Sovětského svazu. Proto válka na Ukrajině a využití ukrajinských extremistů a fašistů jsou válkou nikoliv ruského a ukrajinského národa mezi sebou, ale válkou států Evropské unie, zejména Francie, Velké Británie a USA s Ruskou federaci. Nesmíme však dnes zapomínat ani na další ohniska napětí a válek ve světě, válečný konflikt na Blízkém východě, genocidu Palestinců Izraelem, genocidu v Sýrii, válkou zmítaný Libanon, konflikty střední Afriky. To vše jsou důsledky kolonialismu, nenaplněných odkazů 2. Světové války.
Od pádu socialistického tábora východní Evropy dochází k otevřené eskalaci napětí mezi mocnostmi kapitalistického světa, kdy kapitalistickými státy podporované a rozněcované národnostní, náboženské, kmenové a jiné lokální války přerůstají jejich strůjcům přes možnosti reálně je ovlivňovat. Imperialistickým státům, Evropskou unii nevyjímaje, je již těsný rámec „sociálního státu“, který přijaly pod tlakem socialismu, aby udržely ve svých zemích sociální smír, a je jim těsný i rámec buržoazní parlamentní demokracie. Od devadesátých let minulého století jsme tak svědky růstu extremismu, neofašismu na straně jedné a na straně druhé ořezávání sociálních standardů. Příkladem jsou všechny členské státy Evropské unie bez výjimky. Vojenský konflikt na Ukrajině do této situace přinesl výrazné a hlavně otevřené, již nezastírané navyšování výdajů na zbrojení a příprav na válku. To vše na úkor životní úrovně velké většiny lidí.
I my v České republice nejsme těchto změn prosti. Z velkými obavami sledujeme proces růstu fašismu a příprav na válku. Vnímáme jej jako důsledek eskalace rozporů mezi kapitalistickými sáty i uvnitř Evropské unie a projev rostoucí krize imperialismu. Ve světle 80. porážky fašismu v 2. světové válce je však třeba neopomenout ideově politický rozměr, jenž doprovází fašizaci Evropy. Jde o promyšlené, připravované přepsání pohledu na 2. Světovou válku, na úlohu jednotlivých států v protihitlerovské koalici a národů, jež nejvíce trpěly pod německý nacismem. Nejde o proces vlastní jen České republice, probíhá v celé Evropě a velice podobný scénář s tím, že však úloha států a obětí západních států protihitlerovské koalice je respektována na rozdíl od obětí Sovětského svazu a Rudé armády.
V České republice se nejprve hovořilo o revizi úlohy Sovětského svazu a Rudé armády v porážce Hitlerovského Německa a fašismu. Posléze bylo mediální politikou zpochybněno rozpoutání války hitlerovským Německem a za hlavní příčinu války byl označen Sovětský svaz. Dnes se u nás v České republice otevřeně oficiálními místy a sloužícími sdělovacími prostředky hovoří o tom, že okupace hitlerovským Německem byla nahrazena okupací a drancováním Rudou armádou a Sovětským svazem. Tato nepředstavitelná lež je podkládána pseudo historickými tzv. „reáliemi“ vojenských historiků, Ústavu pro studium totalitních režimů a tzv. „nezávislými novináři“, podloženo je to „dojemnými“ příběhy potoků přímých účastníků. Ruku v ruce s tím probíhá na oficiálních místech sblížení se Sudetoněmeckým landsmanšaftem. Má tak být zapomenuto více jak 360 tisíc obětí z řad převážně civilního obyvatelstva Československa hitlerovského fašismu a okupace. Má být zapomenuto více jak 144 tisíc vojáků Rudé armády, 33 tisíc vojáků rumunské armády, 4,5 tisíce vojáků československé armády i 300 vojáků armády USA a několika stovek spojeneckých vojáků, Francouzů, Britů, Poláků, kteří položili své životy při osvobozování Československa.
Pro nás levicové odbory, levici, vlastence je však nepřijatelné, aby docházelo k takovému to bezprecedentního přepisování dějin, výsledků 2. Světové války a záměrnému opomíjení za využití konfliktu na Ukrajině úlohy Rudé armády a Sovětského svazu. Odmítáme, aby se takto připravovala půda pro neofašismus. Levice a vlastenecké síly musí odložit vnitřní spory i spory mezi sebou a být v odmítnutí scénáře narýsovaného vládnoucími elitami, nadnárodními finančními korporacemi, vojensko-průmyslovým kapitálem jednotní, solidární a akční! Tváří tvář nové militarizaci Evropy a světa braňme tvrdě a nesmlouvavě historickou pravdu, lidskou důstojnost a mír. Ať dnes v zemi, kde se zrodil hitlerovský fašismus se zrodí akční jednota a hráz proti opakování utrpení imperialistických válek.
Děkuji za pozornost. Čest práci, míru a socialismu!
Vladimír Sedláček
Koordinátor zahraničních styků OS ČMS
