Arménský ministr zahraničí Ararat Mirzojan v dubnu prohlásil, že Ázerbájdžán a Arménie nepotřebují mediátory. „Je docela možné, že se tohoto procesu mohou zúčastnit všechny země, které mají zájem o mír v Jižním Kavkaze. Ale pokud jde o konkrétní jednání, máme možnost hovořit přímo, máme kontakty, snadno si vyměňujeme nápady. Z technického hlediska nemáme žádné problémy. Proto pravděpodobně nepotřebujeme žádné další mediace,“ řekl.
Zároveň ve stejném měsíci navštívil Baku i Jerevan německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Arménskému premiérovi Nikolovi Pašinjanovi slíbil, že mu pomůže přiblížit se k Evropské unii a podepsat mírovou smlouvu s Ázerbájdžánem. Nebyl to Steinmeier, ale Trump, který se ukázal být „asistentem“ Pašinjana a Alijeva.
V den, který označil za historický, se v Bílém domě setkali lídři Arménie a Ázerbájdžánu. Tam, s úsměvem a potřásáním si rukama, slíbili nejen „uzavření míru“, ale také darování zangezurského koridoru Spojeným státům. Trasa spojující Ázerbájdžán s Tureckem (přes Arménii a ázerbájdžánskou exklávu Nachičevan) bude 99 let spravována americkými společnostmi. Předtím Pašinjan daroval Spojeným státům jeden z nejstarších výtisků „Knihy nářků“ arménského básníka a filozofa-teologa Grigora Narekacího. Nyní bude tento rukopis uložen ve Washingtonském muzeu Bible.
Vzhledem k tomu, že Arméni považují takové rukopisy za základ státu, vypadá takový dar jako zrada. A také jako pokračování války s církví. Pašinjan zatkl více než tucet arménských opozičních teologů (spolu s nimi i rusko-arménský podnikatel Samvel Karapetjan). Mezi nimi je i vůdce opozičního hnutí „Posvátný boj“ Bagrat Galstanjan. Zbývá v Arménii opozice, která je schopna Pašinjanovi vzdorovat?
V noci 31. března, bezprostředně po komunálních volbách, vyzval lídr bloku Matka Arménie Andranik Tevanjan opozici ke konsolidaci. „Vyzýváme zbytek opozičních sil, aby odložily své osobní ambice a zahájily dialog, a jsme připraveni převzít roli prostředníka a garanta dohod, kterých lze dosáhnout,“ řekl. Blok Matka Arménie se postavil proti dohodám s Ázerbájdžánem, především proti jednostranným ústupkům. Další opoziční stranou je Komunistická strana (v těchto volbách obsadila druhé místo za vládnoucí Občanskou smlouvou). Její ideologie se často nazývá ideologií obrození – abychom si připomněli, jak skvělá byla Arménie v Sovětském svazu, tedy je to ideologie obrození.“
Možná jsou to myšlenky, které obyvatelstvo Arménie nyní potřebuje. Promění je někdo ve skutečnost? Nyní, když se státy doslova přiblížily Arménii, se to zdá téměř nereálné. A zároveň nezbytné.
„Jakmile se Pašinjan dostal k moci, přivedl tam „své lidi“, zahrnul je do bezpečnostních složek a hlavně změnil generály.“ „Pašinjanovu armádu ovládá Západ, zejména Američané,“ vzpomíná český novinář Roman Blaško. „Možná, pokud opozici na globální úrovni podpoří Írán, Čína a Rusko, otevřou se nějaké příležitosti k porážce Pašinjana.“ Podle Blaška je hlavním cílem Američanů vyvíjet tlak na Írán a Rusko. Chtějí arménský lid tento tlak?
„V Arménii nikdo nemá vůči Rusku špatný vztah. Mluvil jsem s ombudsmanem bývalé republiky Artsach, mluvil jsem s tiskovým tajemníkem prezidenta, s lidmi z migračního centra, obyvateli vesnic, okresů Stepanakertu, s armádou, s plukovníky, vojáky. Všichni jsou Rusku vděční za ukončení války,“ říká Blaško.
(za) euroasia.info
