Městský soud v Praze projednal žalobu RSDr. Pavla Pilného na Českou správu sociálního zabezpečení, kterou jmenovaný podal proti zkrácení jeho starobního důchodu na základě Zákona, kterým se upravuje postup ke snížení důchodů představitelům komunistického režimu. Žaloba byla samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou zamítnuta. Kauza, která se dotýká i dalších několika desítek postižených z nichž někteří též podali žalobu na Jurečkovo ministerstvo, bude mít své pokračování. Dotčený podává proti rozhodnutí soudu kasační stížnost. Jeho vyjádření před soudem otiskujeme v plném znění:
Vážený Soude,
jak jsem již uvedl v žalobě, považuji krácení důchodu bývalých komunistických funkcionářů za brutální politicky motivovaný akt veřejné moci proti skupině občanů s pokusem aplikovat vůči ní princip kolektivní viny což samo o sobě je s odkazem na Listinu základních práv a svobod porušením ústavně právních principů rovnosti a zákazu diskriminace. Ať se to maskuje jakkoliv, a čímkoliv, jde jednoznačně o pomstu a trest. Veřejnost by měla vědět, že vedle profesionálních funkcionářů KSČ jsou postihování i dělníci, zemědělci, horníci, hutníci, umělci, akademici, učitelé, sportovci, lidé ze služeb a další, jejichž vina spočívá v tom, že byli členy a zúčastňovali se jednání stranických orgánů.
Navrhovatelé zákona aby zdůvodnili krácení důchodů, se odvolávají na Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu přičemž patrně záměrně opomíjejí nález pléna Ústavního soudu, který po přijetí tohoto zákona nepředpokládá, cituji „že by mohla v oblasti trestního práva hmotného anebo v jiných právních odborech vzniknout právní povinnost anebo právní dispozice státu ke stíhání určitých osob anebo k jejich postižení netrestními sankcemi“ neboť dodávám předpokladem trestního činu je vymezení jeho skutkové podstaty což v tomto případě tomu tak není.
Na svém příkladu chci dokladovat a zároveň vyvrátit fámy že můj důchod i důchody ostatních dotčených jsou nadstandartní. Většinou jsou průměrné jako v mém případě okolo 22 000 Kč. Byly vypočítány podle odpracovaných let tedy doby sociálního zabezpečení a následně důchodového pojištění. V mém případě i z posledních 14 let, kdy jsem od roku 1989 až do roku 2004 pracoval jako dělník a technik. Chci upozornit, že zápočet těchto let je již jednou nabytým právem, které následně podle mezinárodních norem, kterými je Česká republika vázána nelze retroaktivně svévolně odebrat, a to ani zákonem! K tomu patrně mimo jiné přihlédl i Ústavní soud Slovenské republiky, který účinnost obdobného zákona nejprve pozastavil a následně jej prohlásil jako neústavní.
Vedle právního odporu vůči krácení starobních důchodů mi vážený Soude, dovolte učinit jednu poznámku. Komunisté nebudovali socialistický režim sami ale spolu s ostatními politickými stranami včetně dnešních lidovců a socialistů, sdruženými v Národní frontě, a to nikoliv pro elity ale ve prospěch všeho lidu! Československá socialistická republika nebyla zločinným totalitním režimem, jak se nyní snaží někteří dokazovat, nýbrž uznávaným právním státem plně dodržující normy mezinárodního práva což nezpochybnila žádná světová organizace, v niž byla republika zapojena, ani žádný mezinárodní soudní dvůr.
Po roce 1989 nový režim převzal republiku pokojně a s aktivy, bez vnitřních a zahraničních dluhů a zadluženého obyvatelstva. Byla plná zaměstnanost, fungující průmysl a zemědělství, které nás uživilo. Svět nám záviděl bezplatné zdravotnictví a školství. Masivní podporu dostávala kultura a sport. Nebyli žebráci a lidé bez domova. Dle jednoho nejmenovaného představitele jsme sice bydleli ve státních, podnikových a družstevních králikárnách, ale po většině nás jejich pořízení nic nestálo nebo jen zlomek ceny či vlastního úsilí. Dnes v době bytové krize se po neuvážené privatizaci bytového fondu se tyto byty prodávají za milióny a lidé se hypotékami zadlužují často až do konce života. To vše neodvratně odvál čas. Neexistuje ani Československo, jehož rozdělení a zmrzačení bylo provedeno beztoho, že by se lidé k tomu mohli svobodně vyjádřit v referendu. Máme demokracii a svobodu slova ale lidé jsou za jiné názory umlčováni a někteří kriminalizováni. Nové politické reprezentace zašantročily neb nechaly rozkrást biliónový majetek, který vytvářely celé generace, čímž způsobily obrovské škody. Vtáhly nás do společenství ochotných nasazovat životy za cizí imperiální zájmy a rezignovaly na obhajobu těch českých. Klesly jsme na úroveň kolonie. Jsme krmelcem mocných. Podle řady renomovaných právníků, ti kdož tento stav způsobili, se dopustili na rozdíl od nás, skutečně zločinného zrádného až velezrádného jednání, ze kterého se budou muset jednou zodpovídat. Jsem přesvědčen, že to budoucnost potvrdí.
Žádám soud, aby toto vyjádření bylo součástí soudního spisového materiálu
RSDr. Pavel Pilný
(pd)