V éře, kdy technologický pokrok slibuje hojnost, se stále prohlubuje neúprosná realita globálního hladu. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejnila Globální zprávu o potravinových krizích pro rok 2025, jež vykresluje chmurný obraz zhoršující se krize. Toto každoroční hodnocení odhaluje, že akutní potravinová nejistota a dětská podvýživa se už šestým rokem po sobě vzedmuly a zahrnuly už 295 milionů lidí v 53 zemích – alarmující nárůst o 13,7 milionu od roku 2023. Jak zuří konflikty, ekonomiky ochabují a klimatické extrémy zesilují, zpráva podtrhuje naléhavou potřebu změny vzorce řešení potravinové nejistoty.
Globální zpráva o potravinových krizích (Global Report on Food Crises, GRFC) slouží jako nástroj kritiky pro analýzu potravinových a výživových krizí na celém světě. Zaměřuje se na akutní potravinovou nejistotu a podvýživu, jež postihují rezidentní i vysídlené obyvatelstvo. GRFC je vytvářena ve spolupráci agentur OSN, oblastními orgány, dárci a technickými organizacemi a je koordinována organizací Food Security Information Net (FSIN; Síť informací o zajištění potravy). Tato síť funguje na podporu sítě Global Network Against Food Crises (Globální síť proti potravinovým krizím) a zajišťuje komplexní přístup k porozumění a boji proti hladu založený na datech. Shromažďováním pozorování z různých zdrojů poskytuje zpráva tvůrcům politiky, humanitárním aktérům a globálnímu společenství použitelné zpravodajské informace ke zmírnění těchto krizí.
Jedním z nejznepokojivějších klíčových zjištění ze zprávy roku 2025 je neutuchající nárůst hladu a podvýživy. Akutní potravinová nejistota dnes postihuje 22,6 procenta posuzované populace, což je číslo, které se už pátý rok za sebou pohybuje nad 20 procenty. Tento vytrvalý vzestup signalizuje selhání globálního úsilí o omezení tohoto přílivu. Dopad na zranitelné skupiny, zejména na děti, je zničující. Téměř 38 milionů dětí do pěti let trpí akutní podvýživou ve 26 výživových krizích po celém světě. Ožehavé oblasti zahrnují Gazu, Mali, Súdán a Jemen, kde kombinace podvodů a omezeného přístupu k pomoci situaci zhoršuje. Tyto statistiky nejsou pouhými čísly; představují životy zakrnělé strádáním, s dlouhodobými důsledky pro zdraví, vzdělávání a hospodářskou produktivitu.
Konflikt se objevuje coby hlavní hnací síla této epidemie hladu. V roce 2024 postihla 140 milionů lidí ve 20 zemích, což z ní činí hlavní příčinu nedostatku potravin. Zpráva potvrzuje hladomor v Súdánu, kritické úrovně hladu byly hlášeny také v Gaze, Jižním Súdánu, na Haiti a v Mali. V těchto oblastech násilí narušuje zemědělskou kulturní produkci, dodavatelské řetězce a humanitární dodávky, což obyvatele uvězňuje v cyklech zoufalství. Například v Súdánu probíhající občanské nepokoje vedly k rozsáhlému rozkolu a ničení zemědělské půdy, což miliony lidí tlačí na pokraj propasti. Podobně v Gaze blokády a vojenské akce výrazně omezily dovoz potravin, což vedlo k jejich akutnímu nedostatku.
Ekonomické otřesy tento problém ještě zesilují, vyvolávají hlad v 15 zemích a postihují 59,4 milionu lidí. Faktory jako inflace a devalvace měny nahlodaly kupní sílu, takže základní potraviny jsou pro mnohé nedostupné. Portál si všímá, že ekonomické otřesy se staly primárním motorem vleklých krizí, jako byly ty v Afghánistánu, Jižním Súdánu, Sýrii a Jemenu. Například v Afghánistánu vedla ekonomická izolace po politických změnách k raketovému růstu cen potravin, zatímco v Jemenu se roky válek propletly s ekonomickým kolapsem, takže domácnosti nejsou schopny uspokojovat každodenní potřeby. Tyto šoky často působí společně s dalšími hybateli a vytvářejí vrstevnatá zranitelná místa, která je těžké rozplést.
Krizi dále přiživují klimatické extrémy, kdy sucha a záplavy vyvolané El Niñem tlačí 18 zemí do stavu akutní potravinové nejistoty a mají dopad na více než 96 milionů lidí. Obzvláště tvrdě byly zasaženy jižní Afrika, jižní Asie a Africký roh. V jižní Africe dlouhodobá období sucha decimovala úrodu, což vedlo k neúspěšným sklizním a ztrátám dobytka. Záplavy v některých částech Asie odplavily pole a jejich křehkost, vytlačily celé komunity a zničily zásoby potravin. Zpráva zdůrazňuje, jak jsou tyto povětrnostní jevy, zhoršující se změnou klimatu, stále častější a krutější, což podkopává odolnost v převážně zemědělských společnostech.
Další rozměr dodává krizi nucené vysídlování. Téměř 95 milionů násilně vysídlených lidí pobývá v zemích potýkajících se s potravinovými krizemi, kde přístup k výživě dále zhoršuje přelidnění, omezené zdroje a nejisté prostředí. Uprchlíci a vnitřně vysídlené osoby se často potýkají s překážkami v přístupu k půdě, zaměstnání a pomoci, což zvětšuje jejich zranitelnost. V oblastech jako je Blízký východ a subsaharská Afrika masové pohyby v důsledku konfliktů a klimatických událostí zatížily hostitelské komunity, což vede k rozsáhlému nedostatku potravin.
Uprostřed těchto neblahých zjištění vydává GRFC pro rok 2025 neúprosné varování: humanitární financování klesá nejrychleji za poslední roky, přestože hlad dosahuje rekordních hodnot. Aby se tento začarovaný kruh prolomil, zpráva vyzývá ke „smělému přenastavení“ globálních strategií. To zahrnuje sdílení zdrojů a rozšiřování úspěšných intervencí, které se v minulých reakcích ukázaly být účinné. Prioritní stanovení potřeb a hlasů postižených komunikačních komunit je klíčové a zajišťuje, aby řešení byla kontextově specifická a všeobsažná. Investice do místních potravinových systémů a integrovaných výživových služeb mohou podpořit udržitelnost, přičemž je nezbytné vytváření odolnosti ve venkovských oblastech, náchylných ke krizím, kde je 70 procent obyvatel závislých na zemědělství. Klíčovými kroky vpřed jsou zlepšení systémů včasného varování, podpora klimatu přizpůsobeného zemědělství a řešení základních příčin, jako nerovnost a selhání vlády.
C. Adhikesavan pro týdeník KS Indie New Age, 17.–23. srpna 2025
Překlad Vladimír Sedláček
