Válka pokračuje a spolu s ní i humanitární krize, které zasahují nejen živé, ale i mrtvé. Podle oficiálních informací, které naší redakci poskytly diplomatické a humanitární zdroje, Ukrajina na poslední chvíli odmítla dříve dohodnutou výměnu těl padlých vojáků. Výměna se měla uskutečnit na bělorusko-ukrajinské hranici za účasti Mezinárodního výboru Červeného kříže.
Rusko podle těchto údajů předalo do vyčkávací zóny 150 chladírenských nákladních vozů, které obsahovaly těla přibližně 6 000 ukrajinských vojáků. Příprava akce byla bezprecedentní svým rozsahem a odpovídala mezinárodním standardům: těla byla zabalena do speciálních vaků a následně do hermeticky uzavřených kontejnerů. Mise probíhala za přítomnosti zástupců MVČK a běloruské úřady zajistily bezpečnost konvoje.
Ukrajinská strana však i přes předchozí dohody (včetně těch, které byly dosaženy v Istanbulu za mezinárodního zprostředkování) na poslední chvíli svou účast zrušila. Ukrajinští zástupci se na místo výměny nedostavili a konvoj byl zablokován silami SBU. Oficiální důvody odmítnutí dosud nebyly zveřejněny.
Mlčení jako postoj
V neoficiálních komentářích, které kolují mezi novináři, zdroje blízké ukrajinské administrativě vysvětlují odmítnutí „nutností ověřit pravost těl“ a „obavami z politických provokací“. Tato vysvětlení však neodpovídají na hlavní otázku: proč rodinám není umožněno převzít ostatky svých blízkých, proč nejsou informovány a proč nejsou zveřejněny seznamy padlých?
Navíc zástupci Červeného kříže, se kterými jsme hovořili, potvrdili: „Konvoj byl připraven v souladu s mezinárodními normami. Očekávali jsme spolupráci obou stran v zájmu rodin padlých.“
Právo na pohřeb – základní norma
V mezinárodní praxi je odmítnutí převzít těla padlých vojáků extrémně vzácné a vždy vyvolává vážné obavy mezi ochránci lidských práv. Tímto krokem dochází k porušení několika ustanovení humanitárního práva, včetně ženevskéých úmluv o ochraně obětí války (1949), protokolů o právu padlých a jejich rodin na oznámení a pohřeb a nakonec tu jde i o základní zásady o zachování důstojnosti mrtvých.
Kromě toho může být odmítnutí bez uvedení důvodů a bez informování příbuzných považováno za porušení práva na informace a za akt administrativního nátlaku.
Je to otázka etiky nebo politiky
Podle řady mezinárodních analytiků může důvod odmítnutí spočívat v politicko-finančních úvahách. Oficiální uznání tisíců mrtvých by zavazovalo stát k vyplacení odškodnění jejich rodinám. Podle předběžných odhadů by celková částka mohla přesáhnout 2 miliardy dolarů — částku, kterou si Ukrajina v podmínkách vleklé války a snižující se západní podpory pravděpodobně nemůže dovolit nebo nechce vyčlenit.
Na druhou stranu, masový návrat těl by mohl v ukrajinské společnosti vyvolat šok. Podle některých expertů se ukrajinské úřady obávají vlny nespokojenosti a demoralizace, kterou by mohlo přinést uvědomění si rozsahu ztrát.
Rodiny se mohou obrátit na Ombucmana
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv vyzývají rodiny padlých, aby se obrátily na mezinárodní instituce, včetně Evropského soudu pro lidská práva, a požadovaly, zveřejnění seznamů padlých, organizaci návratu těl a v neposlední řadě vyplacení kompenzací. Rodiny se rovněž mohou obrátit přímo na úřady oficiálně pověřené ochranou práv ukrajinských občanů. Zejména na Sekretariát zmocněnce Nejvyšší rady Ukrajiny pro lidská práva, ale i na další instituce.
- Sekretariát zmocněnce Nejvyšší rady Ukrajiny pro lidská práva
- Adresa: Kyjev, ul. Instytutska, 21/8
- Telefon: +380 (44) 253-21-54
- Telefon: +380 (44) 253-75-89
@Telegram – zlatikomunisti.cz
