Naprosto náhodně jsem se právě teď při přepínání televize dostal k repríze jisté soutěže z roku 2021. Vzpomněl jsem si na ni znovu, znovu mne totiž zaujala hudba – i když vážné muzice zrovna neholduji – při tanečním vystoupení několika »mládeží«, slovy klasika ve filmu Ať žijí duchové. Byli takoví nějací natření, přemýšlel jsem proč, ale když jsem poslouchal průvodní řeč, pochopil jsem velice brzy, co znázorňují.
Taneční skupina Diamonds z Nového Bydžova nakonec onu soutěž vyhrála – a asi zaslouženě. »Moje děti znázorňují to lidské sousoší a to sousoší symbolizuje třináct milionů dětských obětí po dobu války,« vysvětlil výběr tématu jejich učitel Josef Golian s tím, že záměrem je poukázat nejen na tuto strašlivou skutečnost, ale i na nutnost, aby se to již nikdy neopakovalo.
Našel jsem si celé vystoupení na internetu i vše, co k tomu bylo možné dohledat. Zaujala mne i část debaty na jejich Facebooku. A byl jsem rád, že nejsem sám, koho zarazil komentář jednoho z porotců. Ještě bych ponechal bez hodnocení jeho češtinu, ale asi to nedělá zadarmo a mohl by aspoň trochu dbát na její úroveň. Daleko horší byl obsah jeho sdělení…
Dovolím si přepsat to, co řekl – nechávám to v jedné větě, čárkami nahrazuji mezery, které dělal: »Někteří z vás ještě vůbec nevědí, o čem tančili, možná čas nebo život vám to ukáže, je to téma, který samozřejmě mi starší známe z doslechu, jezdím v Praze kolem kostela, kde ti dva, kteří způsobili tuto záležitost, sami sebe zasebevraždili, je důležitý si to určitě připomínat, je troška ambivalence v tom, že tady se tleská, lidi se smějou něčemu, co vlastně bylo hrozný, je dobrý si taky připomenout takovou drobnost, že tady už svobodu bereme jako samozřejmost, ale třeba brzo nebude, teďkon u ukrajinskejch hranic jsou kolegové Rusové, tak uvidíme, jak to dopadne, každopádně smějme se a tančeme, dokavaď to je ještě možné,«řekl – Jakub Prachař. Ano, tento syn herců, vnuk pana herce…
Již tehdy mne dosti překvapil výklad historie tímto relativně mladým mužem. Ale dám prostor třem citacím ze zmiňované diskuse:
»Věděla jsem, že víte, co tancem vyjadřujete. Proto mi přišlo velmi nevhodné, co řekl porotce Prachař, že někteří ani nevíte… Víte mnohem víc a bylo to poznat, tak si z jeho komentáře nic nedělejte,«napsala Alča Horáková.
»Celkově Prachař reagoval dost hloupě… Že to způsobili Gabčík s Kubišem a ještě se pak zabili… Jedni z největších hrdinů naší historie, padli, aby dali Čechům svobodu. Za vyhlazení Lidic mohli jen a pouze nacisti, dost možná děti vědí o historii více než on,« reagovala Kristýna Koudelová.
»Přesně tak, dějiny by si měl zopakovat on. Vyznělo to, jakoby Lidice vyhladili oni, přitom to byla jen náhoda kvůli jedné zámince. Celkově se mi jako porotce nelíbil, většinou na citlivá a krásná vystoupení reagoval podobně hloupě, rádoby vtipně,« odpověděla opět Alča Horáková.
Dobrá – přistoupím-li na názor, že atentát zahájil »heydrichiádu«, jejíž součástí bylo i vyhlazení Lidic, lze tvrdit, že na začátku byli ti, kteří atentát provedli. Ale vůbec nezmínit hlavního viníka, byť chápaného jako mstitele??? A už vůbec nechápu překroucení všeho do spojitosti s děním na ukrajinsko-ruské hranici. To už vůbec do talentové soutěže nepatří. Nehodlám se dále jeho názory zabývat.
Daleko větší hodnotu pro mne má odvaha pana učitele pokusit se děti seznámit s jedním z nejhorších okamžiků naší historie, vzít je přímo na místo. Sestavit toto vystoupení a jít s ním do televizní soutěže.
Ano, vysloužil si za to i komentáře, že hraje na city pro zisk nemalé finanční odměny. A i kdyby – není na tom podstatnější to, že se věnuje dětem, dokáže je zaujmout, poučit a hlavně vytrhnout z náruče třeba počítačů nebo ještě něčeho daleko horšího?
Kdybych měl klobouk, smeknu – určitě jste pochopili, před kým…
Zbyšek KUPSKÝ
